Kabala (hebrejsky קבלה‎), starověký židovský mysticismus, který po staletí fascinoval a inspiroval filozofy, umělce a duchovní hledače, je zahalena tajemstvími a záhadami. Přestože má kořeny v raných židovských tradicích, její vliv a význam přesahují hranice náboženství a kultury. Kabala je objektem zkoumání a zdrojem inspirace pro mnohé západní myslitele. Pojďme se podívat na historii, základní principy a filozofický význam Kabaly, stejně jako na některé z jejích nejznámějších představitelů.
Jedná se o učení, které bylo po dlouhou dobu utajované a rozvíjené pouze v uzavřených skupinách pod vedením osob (kabalistů)

Historie a původ Kabaly

Dle některých textů má Kabala svůj původ v dobách Ráje. Dle jiných má údajně své kořeny v babylonském exilu, kdy byli Židé v 6. století př. n. l. nuceni opustit svou zemi a žít v Babylónii. Zde se židovští učenci setkali s různými kulturami a filozofiemi, což vedlo k novým myšlenkám a interpretacím tradičních židovských textů, jako je Tóra. Přesný původ Kabaly je však nejasný, protože mnoho z jejích textů bylo předáváno ústně a jen málo z nich bylo sepsáno.

Jedním z prvních známých textů Kabaly je Sefer Yetzirah (Kniha formace), který byl napsán pravděpodobně mezi 3. a 6. stoletím. Tento text se zabývá procesem stvoření vesmíru prostřednictvím deseti sefirot (božských atributů) a 22 hebrejských písmen. Další základní text Kabaly, Zohar (Kniha lesku), byl sepsán ve 13. století španělským židovským mystikem Moše de Leónem. Zohar je rozsáhlý komentář k Tóře, který se zabývá téměř všemi aspekty kabalistického učení.

V období středověku se Kabala rozšířila do celé Evropy a přitahovala pozornost mnoha významných učenců, filozofů a mystiků. V této době se Kabala stala součástí širšího mystického hnutí, které zahrnovalo také alchymii, astrologii a neoplatonismus. Mezi významné středověké kabalisty patří Abraham Abulafia, Isaac Luria a Moše Chaim Luzzatto. Jejich díla a učení představují základní kámen kabalistické tradice a poskytují hluboké vhledy do povahy Boha, vesmíru a lidské duše.

Během renesance se Kabala setkala s hermetismem, esoterickým učením založeným na spisech zvaných Corpus Hermeticum, které byly připisovány legendárnímu egyptskému mudrci Hermesi Trismegistovi. Toto setkání vedlo k výměně myšlenek a integraci některých kabalistických principů do hermetické filozofie. Zároveň se Kabala začala prolínat s křesťanskou mystikou, což vedlo k vzniku takzvané křesťanské Kabaly, jejímž zastáncem byl například renesanční učenec a filozof Giovanni Pico della Mirandola.

Základní principy Kabaly

Kabala se zabývá těmito základními principy:

Ein Sof

Kabala učí, že Bůh je nekonečný, neomezený a nepochopitelný. Ein Sof znamená „bez konce“ a odkazuje na nekonečnou podstatu Boží existence. Kabalisté se snaží pochopit a vnímat tuto nekonečnou božskou podstatu prostřednictvím meditace a duchovního napojení.

Sefirot

Sefirot jsou deset božských atributů, které slouží jako most mezi nekonečným Bohem a konečným světem. Tyto atributy jsou uspořádány v hierarchické struktuře zvané Etz Chaim (Strom života) a zahrnují Keter (koruna), Chochmah (moudrost), Binah (rozumění), Chesed (laskavost), Gevurah (soud), Tiferet (krása), Netzach (věčnost), Hod (sláva), Yesod (základ) a Malkhut (království). Sefirot jsou jakési nástroje, kterými Bůh ovlivňuje a řídí stvoření.

Cesty mezi sefirotami

Mezi sefirotami jsou cesty, které umožňují tok božské energie (tzv. or) mezi jednotlivými atributy. Tyto cesty jsou symbolizovány 22 hebrejskými písmeny, která slouží jako kanály pro božskou moudrost a energii. Studiem těchto cest a jejich vzájemného působení se kabalisté snaží proniknout do tajemství božího stvoření a vlastního života.

Tzimtzum

Tzimtzum je koncept, který popisuje způsob, jakým Bůh ustoupil z části své vlastní existence, aby vytvořil prostor pro stvoření. Podle kabalistického učení se tato sebekontrakce odehrála ve třech fázích, které zahrnují následující:

• Tzimtzum Aleph: Bůh se stáhl do jednoho bodu a vytvořil prázdný prostor.
• Tzimtzum Bet: Bůh zanechal světlo ve formě kav (paprsku), který pronikl do prázdného prostoru.
• Tzimtzum Gimmel: Bůh stvořil nádoby (kelim) z těchto paprsků, které drží světlo a slouží jako základ pro stvoření.

Tikun olam

Tikun olam (oprava světa) je kabalistický koncept, který vyzývá jednotlivce k opravě a zdokonalení světa skrze duchovní praxi a etické jednání. Kabala učí, že každý člověk má schopnost přispět k opravě světa tím, že napravuje své vlastní chyby a pomáhá ostatním v jejich duchovním růstu. Tento proces zahrnuje studium a meditaci nad kabalistickými texty, modlitbu, dodržování přikázání a usilování o lásku a soucit vůči ostatním.

Slavní kabalisté a jejich učení

V průběhu staletí přispělo mnoho významných osobností ke vzniku kabalistických škol, jež přispěly k různému výkladu, rozvoji a šíření kabalistického učení. Někteří z nejznámějších kabalistů zahrnují:

Isaac Luria (1534–1572)

Luria, známý jako Arizal, byl jedním z nejvýznamnějších kabalistů v dějinách. Jeho učení, známé jako lurianská kabala, se zaměřují na koncept tzimtzum a proces tikun olam. Luria také rozvinul teorii švirat ha-kelim (rozbíjení nádob), podle které se světlo, které proniklo do prázdného prostoru, rozlilo do nádob, které nebyly schopny jej udržet a rozpadly se. Tím vytvořily síť zlomených střípků, které obsahují jiskry božského světla. Tikun olam tak spočívá v osvobození těchto jisker a jejich návratu k zdroji.

Moše Chaim Luzzatto (1707–1746)

Luzzatto byl italský kabalist, filozof a dramatik, jehož dílo se zaměřuje na etickou a morální dimenzi Kabaly. Jeho nejznámější dílo, Mesilat Ješarim (Cesta k pravosti), nabízí praktický návod k duchovnímu růstu a sebezdokonalení, který je založen na kabalistických principech.

Baal Šem Tov (1700 -1760)

Chasidské hnutí, založené v 18. století na východě Evropy Baal Šem Tovem, představuje další významnou kabalistickou školu. Toto hnutí klade důraz na duchovní radost, vnímání Boží přítomnosti ve všem a osobní spojení s Bohem prostřednictvím modlitby a meditace. Chasidská Kabala se zabývá jak teoretickými aspekty kabalistického učení, tak praktickými duchovními cvičeními, které mají vést k sebepoznání a duchovnímu růstu.

Rabbi Nachman z Bracławu (1772–1810)

Nachman z Bracławu, zakladatel chasidského hnutí Breslov, je známý pro svá duchovní učení a charismatické vedení. Jeho učení klade důraz na důležitost modlitby, radosti a osobního spojení s Bohem. Nachman také vytvořil mnoho alegorických příběhů, které ilustrují kabalistické principy a nabízejí duchovní poučení.

Eliphas Lévi (1810–1875)

Eliphas Lévi byl francouzský okultista, který propojil kabalistické učení s hermetismem, alchymií, magií a tarotem. Jeho škola, známá jako hermetická Kabala, představuje synkretický přístup, který zahrnuje různé západní esoterické tradice. Léviho dílo mělo hluboký vliv na pozdější okultní hnutí, jako je zlatý úsvit a thelema, a jeho myšlenky ovlivnily také významné postavy, jako byl Aleister Crowley a Arthur Edward Waite.

Kabala v moderním světě

V posledních desetiletích se Kabala stala stále populárnější, a to nejen mezi Židy, ale také mezi lidmi z různých náboženských a kulturních pozadí. Tento zájem se často projevuje v podobě studia kabalistických textů, meditace a praktikování různých duchovních disciplín založených na kabalistických principech. Mnoho slavných osobností, jako je Madonna, Gwyneth Paltrow nebo Ashton Kutcher, se veřejně hlásí k zájmu o Kabalu a její učení.

Kabala také ovlivnila řadu umělců, spisovatelů a filozofů, kteří z jejích myšlenek čerpali inspiraci pro svá díla. Například básník William Blake byl silně ovlivněn kabalistickou mytologií a symbolismem, zatímco filozof G. W. F. Hegel integroval některé kabalistické koncepty do svého dialektického systému.

Navzdory rostoucí popularitě kabaly existují i kontroverze ohledně jejího učení a praktik. Někteří kritici tvrdí, že Kabala byla komercializována a znehodnocena svým spojením se slavnými osobnostmi a novodobými duchovními hnutími. Jiní zase upozorňují na potenciální nebezpečí spojená s jejím zneužitím pro politické nebo ideologické účely.

Závěrem lze říct, že Kabala je tajemný a fascinující systém mystického židovského učení, který nabízí hluboké vhledy do povahy Boha, vesmíru a lidské duše. S jejími kořeny sahajícími až do starověku a ovlivňující mnoho aspektů západní kultury a myšlení, Kabala zůstává inspirativním a provokativním průvodcem na cestě k duchovnímu poznání a sebezdokonalení.