Dnešní článek bude jiný. Napsala nám jedna čtenářka, která dle jejího sdělení prožila setkání se stínovým přízrakem. S jejím svolením tedy uvádíme neupravený text jejího popisu celé události.

Dobrý den,
jmenuji se Jana a ráda bych s Vámi sdílela svůj zážitek, který se mi stal v minulém roce, a na který pravděpodobně nikdy nedokážu zapomenout. Jedné noci jsem pravděpodobně prožila nepříjemné setkání se stínovým přízrakem, možná právě zjevením muže v klobouku, při které jsem byla naprosto paralyzována.

Tato událost mě donutila se více zajímat o spánkovou paralýzu a fenomén stínových lidí. Přestože jsou tyto zážitky vnímány spíše pouze jako výtvor naší mysli, tisíce lidí po celém světě je prý sdílí podobně, až stejně. A i když je pro mě stále těžké pochopit, co se mi té noci stalo, vím, že nejsem sama, a že je to skutečnost. Samotnou by mne dřív nikdy nenapadlo, že se s něčím podobným setkám.
A to je důvod, proč jsem se rozhodla sdílet svůj příběh s Vámi a ostatními lidmi, kteří mohli prožít něco podobného.

Byl to večer jako každý jiný, když jsem šla spát. Usnula jsem naprosto normálně. I když zpravidla dobře spím, tuto noc jsem se najednou probudila. Nebo jsem aspoň měla ten pocit. Ležela jsem na zádech a cítila podivnou tíhu na hrudi. Chtěla jsem se v posteli posadit, ale nešlo to. Začala mne přepadat panika a snažila jsem se zavolat na mého manžela, který ležel vedle mě. Ačkoliv jsem v duchu pak už vyloženě křičela, nevyšel ze mě jediný zvuk. Manžel později tvrdil, že o ničem neví a nic neslyšel.

Do toho všeho jsem si s hrůzou uvědomila, že je v ložnici někdo další. Nebo spíš něco. V koutě ložnice jsem zahlédla něco jako výrazný tmavý stín. V tu chvíli jsem si uvědomila i jeho skoro lidskou siluetu. Ačkoliv byla tato silueta velmi nejasná zdálo se, že se dívá přímo na mě. Srdce mi bušilo tak rychle, že jsem ho slyšela v uších. Chtěla jsem zavřít oči a předstírat, že to není skutečné, ale nemohla jsem se pohnout.
Stín se pouze nehybně díval směrem ke mně. Jeho samotná přítomnost mne naplňovala nevysvětlitelným strachem. Snažila jsem se znovu získat kontrolu nad svým tělem a vstát nebo křičet, ale nic se nestalo.

Když už jsem myslela, že snad strachy umřu, najednou byl konec. Jako když přepnete program v televizi. Najednou jsem se opravdu probudila a mohla se posadit a vstát z postele. Kout místnosti byl prázdný.
Okamžitě jsem vzbudila svého manžela a vše mu vyprávěla. Snažil se mne uklidnit, ale vím, že mi doteď nevěří ani slovo z toho, co jsem mu řekla. Myslí si, že to byl jen špatný sen.

Tento zážitek mne hluboce zasáhl a jak jsem později zjistila, stejné přízraky se zjevují lidem na celém světě. Nemám s kým si o tom promluvit. Potřebuji to s někým alespoň sdílet a dostat to ze sebe. Proto píšu.
Věřím, že i v České republice je nás takových víc.
Když nad tím stále dokola znovu a znovu přemýšlím a snažím se vybavit si podobu tohoto přízraku, myslím, že měl ten stín na hlavě něco, co vypadlo jako klobouk. Všechno bylo velmi tmavé a nejasné, ale jsem přesvedčena, že jsem zažila setkání právě s tímto fenoménem.
Od té doby se to neopakovalo, ale každý večer chodím spát s obavami. Sice už mohu, na rozdíl od prvních dnů po této události, usnout, ale stále usínám s myšlenkou a obavou, že se to může stát znovu.

Děkuji za vyslechnutí a přeji pěkný den :),

Jana

A my děkujeme za sdílení tohoto zážitku a přejeme Janě a i vám všem, aby se vám tyto zážitky nadále vyhýbaly :).