Měsíc, který je nejbližším kosmickým sousedem naší Země, přitahuje pozornost lidstva již po tisíciletí. Jeho krásné záření na noční obloze vzbuzuje zvědavost a fascinaci, stejně jako jeho tajemství a neobjasněné jevy. Jedním z takových záhadných jevů je pozorování blikajících světel na povrchu Měsíce. Tyto záře, někdy označované jako „transient lunar phenomena“ (TLP), nebo „přechodné měsíční jevy“, jsou krátkodobé změny jasu, barvy nebo vzhledu měsíčního povrchu.
První zmínky
První záznamy o záhadných světlech na Měsíci sahají až do 12. století, kdy je canterburští mniši zmínili ve svých pozorovacích denících.
Mladší pozorování pak probíhají od roku 1725, kdy italský astronom Francesco Bianchini pozoroval červené zánlesky v kráteru Plato (někdy nazývaný Platón),
V noci 19. dubna 1789 pozoroval britský astronom Sir William Herschel červené záblesky na neosvětlené části Měsíce. tehdy to bylo připisováno působení vulkanické činnosti na Měsíci.
Od té doby byly tyto jevy zaznamenány stovkami dalších pozorovatelů.
Možné příčiny tohoto fenoménu
Existuje několik teorií týkajících se přirozených příčin záhadných světel na Měsíci.
Přirozený původ
Tyto teorie se snaží vysvětlit záblesky přirozeným způsobem.
Plynové emise a vulkanická aktivita
Jednou z možných příčin blikajících světel na Měsíci je vulkanická aktivita, která by mohla způsobit uvolňování plynů a dalších materiálů. Tyto emise by mohly být zodpovědné za dočasné změny jasu a barvy měsíčního povrchu.
Meteoritické impakty
Měsíční povrch je často bombardován meteority a jinými kosmickými tělesy. Dopad takového tělesa může způsobit výrazný záblesk světla, který by mohl být pozorován ze Země. Některé z blikajících světel by tedy mohly být výsledkem meteoritických impaktů.
Proti tomu původu svědčí fakt, že se záblesky mohou několikrát opakovat ze stejného místa. V případě meteru by šlo
Odrazy slunečního světla od měsíčního povrchu
Měsíční povrch je složen z hornin a prachu, které mohou odrážet sluneční světlo pod různými úhly. Některá záhadná světla by tak mohla být způsobena odrazy slunečního světla od nerovností na povrchu Měsíce, což by mohlo vytvořit dočasné změny jasu nebo barvy.
Elektrostatické jevy a měsíční prach
Na Měsíci panují extrémní teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, což může vést k vytváření elektrostatických nábojů v měsíčním prachu. Tyto náboje mohou způsobovat dočasné světelné jevy, které by mohly být pozorovány jako blikající světla.
Umělý původ
Kromě přírodních příčin existují také teorie, které předpokládají lidský původ nebo umělé zdroje záhadných světel na Měsíci. Některé z nich zahrnují:
Zbytky kosmických misí a umělé struktury
S pokrokem kosmického výzkumu bylo na Měsíc umístěno množství zařízení, například přistávacích modulů a experimentálních stanic. Tyto objekty mohou odrážet sluneční světlo a vytvářet blikající světla, která mohou být pozorována ze Země. Navíc odražené světlo od umělých struktur, jako jsou satelity nebo vesmírné stanice, může také vytvářet podobné jevy.
Současné tajné vesmírné projekty a aktivity
Někteří lidé spekulují, že záhadná světla na Měsíci mohou souviset s tajnými vesmírnými projekty neboaktivitami prováděnými různými vládami nebo soukromými organizacemi. Tito teoretici předpokládají, že blikající světla by mohla být způsobena umělými zařízeními, které nebyly veřejnosti oznámeny, nebo by mohly signalizovat tajné mise, které probíhají na povrchu Měsíce.
Mimozemské zdroje a působení
Ačkoli je to méně pravděpodobné, někteří lidé spekulují, že záhadná světla na Měsíci by mohla být důkazem mimozemského působení nebo dokonce mimozemských základen. Tyto teorie často spočívají na představě, že Měsíc by mohl sloužit jako výchozí bod pro pozorování Země nebo pro mezihvězdné cestování.
Některá další pozorování
- Kráter Aristarchus : Tento kráter na Měsíci je jedním z nejjasnějších a nejčastěji pozorovaných míst s přechodnými měsíčními jevy. Záhadné světlo, které se zde objevuje, má červenou barvu a bylo poprvé zaznamenáno v roce 1958. Od té doby bylo toto světlo pozorováno mnohokrát a zůstává záhadou.
- Kráter Alphonsus: V roce 1958 pozoroval astronom Nikolai Kozyrev záblesk světla v kráteru Alphonsus, který trval přibližně 30 minut. Tento jev byl spojován s možnou vulkanickou aktivitou na Měsíci, ale stále není definitivně vysvětlen.
- Kráter Plato: Tento velký měsíční kráter je známý pro četná pozorování záhadných světel v průběhu let. Světla se objevují jako jasné tečky nebo záblesky, které mění jas a barvu. Přestože někteří vědci navrhují, že tyto jevy mohou být způsobeny odrazy slunečního světla od nerovného povrchu, přesné příčiny těchto světel nejsou známy.
- Kráter Copernicus: Jeden z největších a nejjasnějších kráterů na Měsíci, Copernicus, je také známý pro záhadná světla. Během let bylo pozorováno mnoho záhadných světel, která se objevila v tomto kráteru, ale jejich příčina zůstává nevysvětlená.
- Montes Recti: V roce 1967 pozoroval britský astronom Maurice Gavin jasný záblesk světla v blízkosti horského masivu Montes Recti na Měsíci. Tento jev trval asi 20 minut a byl později potvrzen i dalšími pozorovateli. I když někteří vědci předpokládají, že tento záblesk mohl být způsoben meteoritickým dopadem, stále neexistuje jednoznačné vysvětlení.
- Pozorování během misí Apollo: Astronauti z misí Apollo, které přistály na Měsíci, pozorovali několik záhadných světel a jiných anomálií během svých misí. Jedním z nejznámějších případů je pozorování záblesku světla v roce 1969 astronautem Michaelem Collinsem během mise Apollo 11. Jeho kolegové, Neil Armstrong a Buzz Aldrin, také pozorovali neobvyklá světla a záře během svého pobytu na měsíčním povrchu.
