Představa, že realita, ve které žijeme, je vlastně simulací, není jen námětem populárních sci-fi filmů, ale stává se předmětem vážných diskusí mezi filozofy a vědci. Tento článek se zabývá otázkou, zda je možné, že žijeme v simulovaném vesmíru – v Matrixu – a zkoumá různé teorie a argumenty, které tuto myšlenku podporují.

Filozofické základy

Koncept simulované reality má hluboké kořeny v filozofii. René Descartes ve své hypotéze zlého klamavého démona spekuloval o možnosti, že celá naše realita je pouze iluzí vytvořenou mocným podvodníkem. V moderní době Nick Bostrom, filozof na Oxfordské univerzitě, rozšířil tuto myšlenku ve své práci „Are You Living in a Computer Simulation?“. Bostrom argumentuje, že alespoň jedno z následujících tvrzení musí být pravdivé:

1. Většina lidských civilizací významných technologických schopností zanikne dříve, než dosáhne „posthumánního“ stádia.
   • Vysvětlení: Tento bod předpokládá, že mnoho lidských civilizací, které dosáhnou pokročilé technologické úrovně (například schopnosti cestovat do vesmíru nebo vytvářet složité počítačové simulace), se nakonec zhroutí nebo zanikne ještě předtím, než se dostanou do fáze, kdy by byly schopny vytvořit něco tak pokročilého jako je simulace celého vesmíru. Může to být způsobeno válkami, ekologickými katastrofami, nebo jinými katastrofálními událostmi.
2. Pokud dosáhnou posthumánního stádia, nebudou mít zájem o vytváření simulací předků.
   • Vysvětlení: „Posthumánní“ stádium znamená, že civilizace dosáhla velmi pokročilého stupně vědeckého a technologického vývoje, možná i s výraznými změnami ve své biologické podstatě. Bostrom tímto bodem naznačuje, že taková super-pokročilá civilizace by možná neměla zájem nebo potřebu vytvářet simulace svých předků (tedy nás, lidí v současné době). Mohli by mít jiné priority, zájmy nebo by jednoduše považovali takovou aktivitu za neetickou či nezajímavou.
3. S velkou pravděpodobností žijeme v simulaci.
   • Vysvětlení: Tento bod je závěrem Bostromovy argumentace. Pokud přijmeme, že alespoň některé civilizace dosáhnou posthumánního stádia a budou mít zájem o vytváření simulací (což by mohl být například způsob, jak studovat historii nebo testovat různé teorie), pak je statisticky pravděpodobnější, že žijeme v jedné z mnoha takových simulací, než že jsme součástí originální, „reálné“ historie. Jinými slovy, pokud je možné vytvořit velké množství simulací, pravděpodobnost, že jsme v jedné z nich, je větší než to, že jsme v „pravé“ realitě.

Vědecký pohled

Z hlediska fyziky někteří vědci spekulují, že určitá pozorování mohou naznačovat simulovaný vesmír. Například, kvantová mechanika s jejími zdánlivě náhodnými procesy a principem neurčitosti může být interpretována jako algoritmy simulace. Rovněž diskrétní povaha prostoru a času na kvantové úrovni může být vnímána jako „pixely“ reality, viz níže.

Technologická perspektiva

S rostoucími schopnostmi počítačových simulací se zvyšuje i pravděpodobnost, že bychom mohli jednoho dne vytvořit věrohodnou simulaci celého vesmíru. Příkladem je vývoj virtuální reality, která se stává stále realističtější. Někteří vědci, ale i vizionáři, jako Elon Musk, argumentují, že pokud je možné vytvořit dokonale věrohodnou simulaci, pak je pravděpodobné, že již v jedné žijeme.

Možné „důkazy“ a indicie

1. Kvantová neurčitost
   • Co to je: Kvantová mechanika, věda zkoumající chování částic na atomové a subatomové úrovni, ukazuje, že chování těchto částic je do jisté míry nepředvídatelné a závisí na pozorování člověkem. Tento fenomén se nazývá kvantová neurčitost.
   • Jak to souvisí s Matrixem: Představa, že realita nemá pevně dané vlastnosti, dokud ji nepozorujeme, může připomínat počítačovou simulaci, kde se některé události generují až v momentě, kdy jsou potřeba (podobně jako v videohře, kde se prostředí generuje podle toho, kam se hráč podívá nebo pohybuje).
2. Finanční simulace
   • Co to je: V oblasti financí a ekonomie se běžně používají složité počítačové simulace k modelování trhů, ekonomických trendů a rozhodovacích procesů.
   • Jak to souvisí s Matrixem: Pokud jsme schopni vytvářet stále složitější a realističtější simulace pro ekonomické a vědecké účely, může to podporovat myšlenku, že i náš celý vesmír by mohl být sofistikovanou simulací vytvořenou pokročilejší civilizací.
3. Omezení rychlosti světla
   • Co to je: Podle Einsteinovy teorie relativity je rychlost světla v prázdnu konstantní a je maximální možnou rychlostí, jakou se může cokoliv ve vesmíru pohybovat.
   • Jak to souvisí s Matrixem: Toto omezení rychlosti by mohlo být přirovnáno k limitům výpočetního výkonu v simulaci. Stejně jako počítačové hry mají omezenou rychlost vykreslování obrazu, mohla by i naše „simulovaná realita“ mít výpočetní omezení, která se projevují jako maximální rychlost světla.
4. Diskrétní povaha Vesmíru
   • Co to je: Moderní fyzika ukazuje, že vesmír je tvořen základními stavebními bloky, jako jsou kvarky a leptony (typy subatomových částic).
   • Jak to souvisí s Matrixem: Představa, že vesmír je složen z diskrétních jednotek, může připomínat pixely na obrazovce – každý obraz je sestaven z jednotlivých pixelů. Tento paralelismus může vést k úvaze, že i náš vesmír může mít své „pixely“ v podobě těchto elementárních částic, což by podporovalo myšlenku, že je všechno kolem nás součástí nějaké pokročilé simulace.

Kritika a skepticismus

Naproti tomu, skeptici poukazují na absenci jakýchkoli konkrétních důkazů simulované reality a zdůrazňují, že takové teorie jsou většinou spekulativní. Argumentují, že simulace, bez ohledu na to, jak je dokonalá, by vždy vyžadovala určitý základní substrát, který by sám o sobě nebyl simulovaný.

Závěr

Otázka, zda žijeme v simulované realitě, zůstává otevřená. Ačkoliv existují zajímavé teorie a spekulace podporující myšlenku simulovaného vesmíru, dosud neexistují pevné důkazy, které by tuto hypotézu jednoznačně potvrzovaly nebo vyvracely. Toto téma tak zůstává na pomezí vědy, filozofie a technologie, přitom provokujíc naše představy o realitě, vědomí a povaze existence.
V zásadě je možné obojí a skutečnost se pravděpodobně ještě chvilku nedozvíme.

Odkazy

Kvantová fyzika: důkaz toho, že můžeme vědomě ovlivnit naši realitu a zdraví?

Zdroje

1. Bostrom, Nick. „Are You Living in a Computer Simulation?“
2. Greene, Brian. „The Hidden Reality: Parallel Universes and the Deep Laws of the Cosmos.“
3. Kaku, Michio. „The Future of the Mind: The Scientific Quest to Understand, Enhance, and Empower the Mind.“
4. Rovelli, Carlo. „Seven Brief Lessons on Physics.“
5. Tegmark, Max. „Our Mathematical Universe: My Quest for the Ultimate Nature of Reality.“
6. Musk, Elon. Diskuze na téma simulované reality.
7. Hawking, Stephen. „The Grand Design.“
8. Penrose, Roger. „The Road to Reality: A Complete Guide to the Laws of the Universe.“
9. Zdroj obrázku Dall-E