Rok 2026 si budeme pamatovat jako dobu, kdy roboti s definitivní platností opustili výzkumné laboratoře a začali běžně pracovat v našich továrnách, skladech, a dokonce i domácnostech. K tomuto obrovskému skoku přispěly tři hlavní věci:
- Chytřejší umělá inteligence: Představte si ChatGPT, ale pro fyzický svět. Roboti už nepotřebují, abyste jim naprogramovali každý milimetr pohybu. Prostě jim řeknete „ukliď tenhle stůl“ a oni sami pochopí, co je hrnek, co je stůl a jak to udělat.
- Sdílení zkušeností: Když se jeden robot v Americe naučí otevírat nový typ dveří, přes internet (cloud) to během chvíle naučí všechny ostatní roboty stejného typu po celém světě.
- Zlevnění výroby: Stejně jako kdysi zlevnily počítače nebo mobily, i roboti se nyní vyrábějí sériově a mnohem levněji.
Starý způsob, kdy byli roboti těžkopádní, předem naprogramovaní a zmatení z každé nečekané překážky, je pryč. Moderní roboti se umí dívat přes kamery, přemýšlet nad tím, co vidí, a plynule reagovat na chaotické prostředí kolem nás.
Trh a peníze: kdo to platí a kolik roboti stojí?
Abychom pochopili, jak obrovský tento boom je, musíme se podívat na čísla. Na začátku roku 2026 už po světě běhá kolem 16 000 aktivních pokročilých robotů. Očekává se ale, že do roku 2035 jich budou 2 miliony a do roku 2050 neuvěřitelných 300 milionů. Z robotiky se stal byznys budoucnosti, do kterého jen v roce 2025 nateklo přes 38 miliard eur od investorů, mezi kterými nechybí giganti jako AT&T nebo John Deere.
Díky masové výrobě klesla cena robotů jen za poslední dva roky zhruba o 40 %. Dnes se trh dělí do několika cenových kategorií:
| Tržní segment | Kde je potkáte | Cena (USD) | Známé modely |
| Základní a výzkumní | Školy, univerzity a programátoři | 5 000 – 20 000 | Unitree G1, Xiaomi CyberDog |
| Domácí pomocníci | Úklid domácnosti, asistence seniorům | 20 000 – 30 000 | 1X NEO, Tesla Optimus Gen 3 |
| Průmysloví dříči | Logistika, výroba aut, sklady | 30 000 – 100 000 | Agility Digit, UBTECH Walker S2, Apptronik |
| Do extrému | Záchranáři, jaderné elektrárny, armáda | 100 000 – 200 000+ | Boston Dynamics Atlas, ANYbotics ANYmal |
Čína vs. Západ: kdo vyrábí součástky?
Ačkoliv hodně slavných videí s roboty pochází z USA, realita výroby je jinde. Čína absolutně dominuje v tom, kdo staví fyzická těla robotů. V roce 2025 pocházelo 80 % všech dodaných humanoidů (robotů podobných člověku) od čínských firem.
Západní firmy (z USA či Evropy) jsou fantastické ve vývoji „mozků“ – tedy umělé inteligence a softwaru. Uzavírají spojenectví s firmami jako Google nebo OpenAI. Čínské firmy naopak chrlí tisíce skvěle mechanicky zpracovaných robotů za ceny, kterým Západ nedokáže konkurovat. Například plně funkční čínský robot Unitree G1, který umí běhat i manipulovat s předměty, stojí v základu pouhých 13 500 dolarů (zhruba 315 000 Kč).
Kromě toho se v pozadí odehrává tichá bitva o součástky. 90 % všech klíčových dílů pro roboty (jako jsou motory v kloubech, senzory nebo baterie) pochází z Číny. Spojené státy chystají zákazy čínských technologií, takže se do hry vkládají jihokorejské firmy jako LG a Samsung, které se snaží na trh urychleně dodat vlastní, nečínské součástky.
Jak to funguje? Mozek a tělo moderního robota
Roboti roku 2026 se liší od svých předchůdců ve dvou hlavních směrech: mají úplně jiný software a mnohem praktičtější těla.
Umělá inteligence, která vidí a chápe: Dříve se musel prostor pro robota složitě virtuálně namodelovat. Dnes roboti používají tzv. VLA modely (Vision-Language-Action). To znamená, že robot jednoduše kouká přes kamery, pochopí váš ústní povel („naskládej nádobí“) a jeho umělý mozek to rovnou převede na milisekundové pohyby motorů v rukou. O tyto mozky se starají největší hráči:
- NVIDIA: Poskytuje virtuální světy (simulace), kde se roboti učí chodit nebo manipulovat s křehkými věcmi milionkrát rychleji a nanečisto, aniž by se v reálném světě rozbili.
- Google DeepMind: Jejich systém dává robotům schopnost „chápat“ prostor a kontext.
- Startupy a otevené systémy: Některé firmy si dělají vlastní uzavřené systémy (např. Figure AI), jiné svůj software sdílí zdarma s celým světem, aby podpořily inovace (jako model π0 nebo modely od Xiaomi).
Tělo na elektřinu: Možná si pamatujete ikonického robota Atlas od Boston Dynamics, který dělal salta vzad. Ten fungoval na hydrauliku (tlakové hadice s kapalinou). To už je minulost. Dnes jsou všichni roboti plně električtí. Jsou tišší, lehčí a nehrozí, že z nich v čisté továrně vyteče olej. Navíc se inženýři přestali snažit přesně kopírovat lidské tělo. Nový elektrický Atlas dokáže otočit ruce i trup o 360 stupňů – takže se v úzké uličce nemusí složitě otáčet, prostě protočí klouby a jde na druhou stranu. Také jejich ruce jsou neuvěřitelně citlivé, dokážou cítit tlak podobně jemně jako lidská kůže.
Největší problém? Baterie! Všechna ta síla a přemýšlení stojí spoustu energie. Většina dnešních vyspělých robotů vydrží na jedno nabití pracovat jen 1,5 až 2 hodiny. A to je pro osmihodinové směny v továrnách obrovský problém. Revoluční baterie hned tak nebudou, a tak to inženýři vyřešili lišácky: když robotovi dochází šťáva, sám si dojede k nabíjecí stanici, starou baterii odhodí a během 3 minut si nasadí novou. A může makat dál.
Nejznámější roboti a jejich tvůrci
Na trhu je dnes několik hlavních hvězd, každá s trochu jiným přístupem.
Boston Dynamics: Průmyslový standard
Jejich nový, plně elektrický robot Atlas je naprostá špička pro těžký průmysl. Je obrovsky silný (uzvedne 50 kg), dokáže se otáčet kolem vlastní osy a jeho umělá inteligence od Googlu mu umožňuje orientovat se ve složitých továrnách. Stojí statisíce dolarů a cílí výhradně na velké korporace, jako je automobilka Hyundai, která tuto firmu vlastní.
Automobilky Tesla a Xpeng: Roboti z linky na auta
Elon Musk a jeho Tesla Optimus mají jiný plán. Chtějí využít své obří továrny na auta k tomu, aby vyrobili miliony robotů a srazili jejich cenu na zhruba 20 až 30 tisíc dolarů. Robot od Tesly de facto používá stejný „mozek“ jako jejich auta se samořízením. Podobnou cestou jde čínská automobilka Xpeng s robotem Iron (PX5), který ze 70 % sdílí technologie s jejich elektromobily a už nyní se testuje přímo v jejich továrnách.
Nováčci v továrnách: Figure, Apptronik a Sanctuary
Americký startup Figure AI oslňuje svět svým modelem Figure 02. Tento robot se dokáže učit pouhým sledováním a už si odpracoval své v továrnách BMW. Firma Apptronik (model Apollo) spolupracuje s Mercedesem a zaměřuje se na bezpečnost – robot kolem sebe promítá zóny a zastaví se, když se přiblíží člověk. Kanadská Sanctuary AI s robotem Phoenix se zase nesnaží primárně o chůzi, ale o dokonalé ruce – její robot dokáže dělat jemnou práci, která se blíží chirurgické přesnosti.
Agility Robotics: Robot na splátky
Jejich robot Digit vypadá zvláštně – nohy se mu ohýbají dozadu jako pštrosovi. Díky tomu je ale neuvěřitelně stabilní při zvedání beden ze země. Tato firma roboty neprodává, ale pronajímá je firmám jako Amazon jako službu. Když se robot pokazí, firma ho vymění.
1X NEO: Přátelský společník domů
Zatímco většina robotů míří do továren, norský startup 1X posílá robota NEO rovnou do obýváku. Nemá v sobě tvrdé kovové motory, ale „umělé šlachy“. Díky tomu se hýbe měkce a bezpečně. Navíc má na sobě látkový oblek, takže je příjemný na dotek. A když si neví rady třeba s novou myčkou, na dálku se do něj připojí operátor z firmy, problém za něj vyřeší a robot se to do budoucna naučí.
Čínská cenová válka: Unitree a Xiaomi
Firma Unitree svými modely G1 šokuje trh. Prodává je tak levně (od 13 500 dolarů), že si je mohou dovolit i menší výzkumné týmy. Jsou přitom velmi ohební, zvládají salta a plynulé pohyby bojových umění. Konkurenční Xiaomi představilo robota CyberOne, který místo lidského obličeje (který by mohl lidi děsit) používá displej zobrazující emoce a barvy. Umí rozpoznat z vašeho hlasu a tváře, jestli jste veselí, nebo smutní.
Mechaničtí psi: čtyřnozí pomocníci do nebezpečí
I když dvounozí „lidští“ roboti přitahují největší pozornost médií, skutečnou těžkou práci dnes dělají čtyřnozí roboti – takzvaní kvadrupedi (mechaničtí psi). Proč? Protože na rozdíl od robotů na kolečkách dokážou chodit po schodech, překračovat suť a prodírat se nepřístupným terénem.
| Robotický pes | Výrobce | Využití |
| Spot | Boston Dynamics | Průmyslová inspekce. Umí sám otevírat dveře a „poslouchat“, jestli z potrubí neuchází plyn. |
| B2 / B2-W | Unitree | Hrubá síla. Unese na zádech přes 40 kg, model B2-W má na nohou i kolečka pro rychlou jízdu po rovince. |
| ANYmal X | ANYbotics | Odolný robot certifikovaný do míst, kde hrozí výbuch (např. ropné plošiny nebo chemické továrny). |
| Vision 60 | Ghost Robotics | Bezpečnostní a vojenské hlídky (např. pro americké letectvo), na hřbetě může mít robotickou ruku pro zneškodňování bomb. |
Kde tito roboti pomáhají lidem? Hlavním smyslem těchto strojů je poslat je tam, kam by člověk jít neměl. Například při likvidaci starých jaderných elektráren zkoumají tito roboti radiací zasažená místa a mapují prostor pro bezpečné odstranění materiálu. Stejně tak jsou cennými pomocníky při záchranných akcích po zemětřeseních či požárech, kde dokážou zmapovat narušené budovy dříve, než do nich vkročí lidští záchranáři.
Zákony, bezpečnost a naše soukromí
Když se tito roboti začnou pohybovat mezi námi – na ulicích nebo v našich domovech – přirozeně to vyvolává obavy. Jak se to bude řídit?
Přísná Evropa: Evropská unie zavedla velmi přísná pravidla známá jako „Akt o umělé inteligenci“ (EU AI Act). Roboti spadají do kategorie „vysoce rizikových“, protože případná chyba může člověka fyzicky zranit. Pokud tedy robot někomu ublíží (třeba kvůli chybě v navigaci), musí být výrobce schopen přesně zpětně doložit, kde v softwaru se stala chyba. Tato přísnost se moc nelíbí americkým technologickým firmám, které tvrdí, že to dusí inovace, zatímco evropští lídři argumentují ochranou občanů a dětí.
Soukromí v obýváku: U domácích robotů (jako je zmiňovaný model 1X NEO) je obrovským tématem soukromí. Pokud se do robota na dálku připojí lidský operátor, aby mu pomohl složit prádlo, může tento člověk přes kamery vidět váš domov. Bez sběru dat z reálných domácností se ale roboti tyto úkony nenaučí. Je to daň za pohodlí.
Proč roboti nevypadají jako lidé? Inženýři se také musí vypořádat s psychologickým jevem zvaným „Uncanny Valley“ (Strašidelné údolí). Lidé podvědomě špatně reagují na roboty, kteří vypadají až moc lidsky (mají umělou kůži nebo obličej), ale hýbou se nepřirozeně. Působí to zkrátka děsivě. Proto dnes výrobci volí raději přiznaně „strojový“ vzhled. Robot nemá obličej s očima, ale třeba jen černý displej nebo svítící kroužky, které barvou ukazují, co robot právě dělá. Ukázalo se, že lidé takovému designu věří mnohem více.
Co nás čeká dál?
Robotika prochází brutálním střetem technologií a byznysu. Staré pomalé metody končí a vyhrávají ti, kdo mají přístup k obrovské výrobní síle a pokročilé umělé inteligenci.
Zásadní body pro nejbližší roky:
- Vyhrají ti, kdo umí vyrábět levně: Automobilky (Tesla, Xpeng), které umí chrlit baterie, motory a senzory v milionových sériích, mají obrovskou výhodu nad malými laboratořemi.
- Mozek od gigantů: Roboti budou sdílet společné „mozky“ dodávané technologickými obry jako Google nebo NVIDIA. Nemusí se programovat na každou věc zvlášť, sami chápou svět kolem sebe.
- Baterie jsou stále slabina: Fyzika nepustí. Dokud nevymyslíme lepší baterie (což se do roku 2035 nečeká), budou se roboti muset neustále střídat a sami si měnit baterie během pracovní směny, aby zvládli celodenní zátěž.
Rok 2026 tedy znamená definitivní start éry, ve které autonomní fyzická umělá inteligence – ztělesněná v robotech – přetvoří nejen průmysl, doručování a zdravotnictví, ale časem i náš každodenní život.
